Opatření přijímaná v rámci BOZP se budou nutně velmi lišit v závislosti na řešení konkrétního případu. Někteří pracovníci budou potřebovat rehabilitaci (např. fyzioterapii), přeškolení na jinou práci (např. pokud pracovník není schopen vrátit se k původní pracovní náplni) či přizpůsobení pracoviště na základě vyhodnocení tělesné zátěže, případně změnu pracovní doby ve snaze předcházet únavě či nutnosti dojíždět do práce během dopravní špičky.

Úloha vyhodnocení rizik

Odborníci na BOZP mohou přispět k úspěšnému návratu do práce, pokud před návratem nemocného/zraněného pracovníka provedou vyhodnocení rizik, zaměřené mimo jiné na tyto otázky:

• Bude návrat pracovníka na stejnou pozici vést k dalšímu zhoršování jeho zdraví (např. v důsledku práce na směny, pracovní zátěže)?
• Ovlivnila nemoc/zranění schopnost pracovníka vykonávat efektivně a bezpečně původní práci (např. práce ve výškách již nemusí být možná v důsledku závratí)?
• Musí pracovník nadále docházet na ošetření?
• Mohou mít léky, které pracovník dlouhodobě užívá, nějaké vedlejší účinky?

Zaměstnavatel je ze zákona (Zákoník práce, § 41)  povinen převést zaměstnance na jinou práci, pokud zdravotní stav zaměstnance již neumožňuje dosavadní práci vykonávat (tato skutečnost musí být doložena lékařským posudkem pracovnělékařských služeb). 

Přizpůsobení pracoviště

Úpravy mohou být dočasné, dokud se pracovník nezotaví. Pokud trpí v důsledku nemoci/zranění trvalým zdravotním omezením, mohou být úpravy pracoviště dlouhodobé, přizpůsobené konkrétní změně pracovní schopnosti. 

Příklady úprav pracoviště:

• Adaptace pracoviště (rekalibrace nástrojů, usnadnění přístupu)
• Pružnější pracovní doba (umožňuje návštěvu lékaře, rehabilitaci apod)
• Snížení pracovní zátěže (např. poskytnutí jiné pracovní náplně)

Aspekty úspěšného návratu do práce (modul lidské zdroje)

Příklady dobré praxe